Víta Vás Dr. Kofein

Nabídka "energetických nápojů" se v posledních desetiletích zvýšila. Já sám jsem kofeinista – člověk, který na sobě objektivně pozoruje, že má problémy si odvyknout od kofeinu, když se tak rozhodne. Nevím, jestli je kofein pro zdraví dobrý nebo špatný. Ale jeho potenciál k vytvoření závislosti mě znepokojuje. Proto jsem se rozhodl svým pochybám a otázkám kolem kofeinu věnovat tento web.

Na kofein se lze dívat různými způsoby. Dva extrémy jsou pohled přívětivý, který by bral v potaz prokázané duševně aktivační účinky kofeinu a vědecké studie o jeho potenciálních dalších blahodárných účincích na zdraví. Na opačném pólu by stál pohled nepřívětivý, který by podrobil objektivní fakt popularity a úspěšnosti kofeinu rigoróznímu tázání ohledně jeho návykového potenciálu a případných přehlížených nežádoucích účinků.

Pokud jako já patříte ke kofeinistům (pijete často kávu, čaj, colu, energetické nápoje...), pak by vás tyto otázky mohly zajímat. Předesílám, že na tyto otázky nepředkládám jednoznačnou odpověď. Nemám k dispozici laboratoře a vědecké poddané, kteří by tuto mnou položenou otázku nezávisle prozkoumali. Ale dělám co můžu: shromážďuji již vyzkoumané informace a studie, které – ač kýženou odpověď kdy a jak je racionální požívat kofein neposkytují – zde předkládám.

Obrázek Dr. Kofeina nalevo slouží ke snazší zapamatovatelnosti tohoto webu a byl jsem při něm inspirován (jak každý pozná) grafikou seriálu South Park, který navzdorý své zjevné ošklivosti selhává ve své snaze o brakovitost a uměleckou bezcennost.

Přívětivý pohled na kofein

Přívětivý pohled na kofein každý zná. Jeho duševně aktivační účinky jsou objektivně prokázané. Kofein v některých aspektech dosahuje až účinků kokainu, avšak bez jeho návykového potenciálu. Jiné studie navíc tvrdí, že kofein je zdravý (snižuje incidenci civilizačních chorob) a – jak všichni víme – obecně považovaný za neškodný. (Nedopsané! Doplnit pozitivní reference!)

Nepřívětivý pohled na kofein

Jakže? Aktivační účinky téměř na úrovni kokainu a žádný návykový potenciál? Když já sám vím, co je kofeinismus? Já, pesimista vyžívající se v depresích, který dílky tomu zřejmě netrpím návykem na nikotin ani alkohol? A jakže? V kapitalistické společnosti že mám věřit studiím o pozitivních vlivech kofeinu, který je multimiliardovým byznisem?

Co když je kofein podvod? Ano, kofein je přírodní, ale i příroda podvádí – jen si vemte falešnou sladkost stévie, lékořice a falešné jahody mochny. Kokain a opium jsou 100% přírodní látky, jejichž nebezpečnost daleko přesahují užitek, který poskytují. Co když je kofein na tom stejně, byť méně výrazně? Co když to, co chybí kofeinu co do kvality, dosahuje svým masovým užíváním u velkého procenta populace?

Podívejme se nejdříve na přirozenou funkci kofeinu. Kofein u kávovníku patrně představuje přirozenou obrannou látku, která funguje tím, že mění chování predátorů z řad bezobratlých. Kofein u hmyzu vyvolává pocit nasycení a tím chrání rostlinu před požerem. Dá se říct, že kvůli extrémní evoluční konzervativitě neurotransmiterů hladu a sytosti proto kofein účinkuje i na jiná zvířata. Cože? Že kofein potlačuje hlad? Ale to je vynikající! Vžyť 75% západní populace potřebuje zhubnout! Ale proč tedy nehubneme, když kofein dnes konzumujeme prakticky všichni!? Odpověď je nasnadě: Protože kofein neúčinkuje trvale. Dlouhodobé účinky kofeinu při trvalé konzumaci zdaleka, zdaleka nedosahují jeho krátkodobého účinku na uživatele, který se s kofeinem dosud nesetkal a nevytvořil si na něj návyk (desensitizaci).

Nepřívětivý pohled na kofein je ten, že kofein v energetických nápojích energii nedává, nýbrž půjčuje. A to s úrokem. Kofein, který po chemické stránce napodobuje nukleotid adenosin a nám umožňuje dočasně potlačit hlad a zvýšit bdělost působením na adenosinové receptory v mozku. Mozek se ale kofeinu brzy přizpůsobí: Počet adenosinových receptorů poklesne a účinek kofeinu přestává být výrazný. Co víc, člověk se sníženým počtem adenosinových receptorů je na kofeinu závislý v tom smyslu, že bez přívodu této látky je méně bdělý a hladovější než dokud si s kofeinem vůbec nezačal. Trvá několik dnů (asi 1 týden) po vysazení kofeinu než se mozek dostane opět do přirozeného stavu.

Jak tedy kofein posuzovat?

K rozřešení otázky, jestli je tedy kofein hodný nebo špatný, bychom museli uvážit několik věcí. Myslím, že je prokázané, že závislost na kofeinu zvaná kofeinismus existuje, ale je tato závislost špatná? Nebo je kofein zdraví prospěšná molekula, která při trvalém užívání působí pozitivně, takže není důvod se kofeinismu zbavovat? A též, jak silný vlastně kofeinismus je? Je desensitizace mozku ke kofeinu problémem velkým nebo malým? A nakonec, je podezření, že by mohli kofein falešně obhajovat kapitalisté, kterým přináší zisky, oprávněné nebo liché? Nabízí se několik příběhů:

Divotvorný hrnec

Knížky Dalea Carnegieho se zabývají sadou zásad pozitivního myšlení, zdravých návyků a postojů, které v životě zlepší naši šanci na úspěch. Tyto knížky mám velmi rád a jsou velmi poučné. Četl jsem je a aktivně jsem je ve svém životě využil. Právě proto ale mohu konstatovat, že Dale Carnegie účelově a politicky korektně "zapomíná" říct důležitý fakt, že úspěch v dnešním tisíciletí se dosahuje a dosahoval často podvodem. Ilustrací tohoto je "success story" příběh z knížky Dalea Carnegieho s názvem "Divotvorný hrnec", který popisuje vznik veleúspěšného byznisu s názvem Coca Cola. Když Dale Carnegie hledal příčiny úspěchu tohoto podniku v píli a postojích jeho zakladatelů, jistě si ani sám neuvědomoval, že pomíjí to nejdůležitější a jediné rozhodující – že původní receptura Coca Coly obsahovala návykovou látku. Kokain. Proto byl název Coca Cola. Kofein byl účinnou látkou druhé složky, kolového oříšku. Až poté, co byl základní kapitál Coca Coly v neregulovaném prostředí USA začátku 20. století tímto způsobem položen, přešla Coca Cola pod tlakem úřadů na nápoj čistě kofeinový. (Poznámka pisatele: Coca Colu mám rád a ze všech energetických nápojů (včetně jiných "kol") ji považuji za nejchutnější.)

Red Bull

Zakladatel RedBullu GmBh Dietrich Mateschitz tvrdí, že ho inspiroval thajský kofeinový nápoj Krating Daeng, který mu prý pomohl vyléčit jet lag. Nevím jak vy, ale já bych mu věřil. Let z Rakouska do Thajska znamená 5 hodin záporného posunu a to je pro náš biorytmus opravdu brzo. Kofein nás vzbudí a když jeho účinek pomine a nastoupí ospalost, je právě večer a čas jít spát. Vtip je v tom, používat Red Bull jako nástroj a nenechat se používat jím. Podotknu dál, že Red Bull je založený na podobném nápoji dle asijské receptury. K pohledu na Red Bull a energetické nápoje obecně by se dalo přidat mnohem více nepřívětivosti, ale mně tady jde o kofein, nikoliv o to, abych proti sobě poštval půlku nápojového průmyslu.

Nesvalujte vinu na podnikatele

Už jsem řekl, že otázku, je-li kofein hodný nebo špatný není v mé kompetenci rozsoudit. Ale v obecnější rovině bych podotkl, že by bylo chybou svalovat problém, jehož skutečnou podstatou je návykovost některých látek na prodavače a podnikatele, kteří mají být vymýceni davem dělníků se srpy a kladivy. Ani farmaceutické firmy, které prodávají všeléky nebezpečnější než kofein, si hned neuvědomí, že něco není v pořádku když se jejich lék stane tzv. kasovním trhákem. Za zářivý příklad považuji přechmat velkého vědce Sigmunda Freuda, který se při svém experimentování na několik let nechtě stal obětí a propagátorem kokainu. Když nakonec Freud pochopil, že jeho zázračné psychoaktivní léčivo ve skutečnosti obelhává jeho smysly, za svůj omyl se především sám před sebou styděl a díky tomu se též své závislosti promptně zbavil – což je jinak jevem u kokainistů nevídaným. Podobně se manažeři Coca Coly styděli, když pochopili to samé co Sigmund Freud a i poté nástojili na tom, že listy koky dodávají nápoji specifickou chuť. (Dodnes se k výrobě Coca Coly listy koky zbavené kokainu používají.) A na zakladatele Red Bullu jistě nelze svalovat odpovědnost za současný rozmach energetických nápojů všeho druhu – za ten můžou vlastnosti kofeinu, který se z kyselého nápoje (v němž je v průměru méně polární) snáze vstřebává (srovnej s naším tradičním receptem k vystřízlivění, kterým je káva s citronem).

Nepřívětivý pohled na kofein – reference

Tato část je zatím nedopsaná. Není to tím, že bych ty reference neviděl, ale tím, že jsem si je řízením božím jaksi nezapsal. Lze ji rozčlenit na:

1. Působení kofeinu mimo mozek a hlad, tj. hlavně diuretický účinek, zvýšený výdej iontů močem (správněji plýtvání ionty které kofein snad působí), zvýšení krevního tlaku a zvýšení sekrece žaludeční kyseliny. Všechny tyto účinky se při vysazení kofeinu obracejí v opak (otoky, hypotenze, hypoacidita žaludku). Táži se, když jsou účinky kofeinu tak rozsáhlé, nemá náhodou nějaké další účinky, které nejsou tak snadno pozorovatelné jako diurese, tlak a kyselost žaludku?

2. Kofein napodobuje adenin, všudypřítomný transmiter a součást DNA. Existuje podezření, že na základě toho by mohl kofein zasahovat do nukleotidového metabolismu jako mitotický jed. Slovní spojení mitotický jed jsem si o kofeinu nevymyslel sám, ale reference se mi "ztratily". Existují?

3. Psychický účinek kofeinu. Kofein na mně subjektivně účinkuje antidepresivně, v opačné půlvlně pak mám náladu depresivní a mstivou. Je to jen mé specifikum či iluze, nebo obecný jev? Co když lidé s příjmem kofeinu mají horší regulaci mezi manickým a depresivním aspektem osobnosti? Co když tímto způsobem kofein ovlivnil historii 19. a 20. století, kdy se kofein široce rozmohl a u armád byl dokonce na příděl stejně jako amfetamin ovlivnil zcela prokazatelně a objektivně historii když byl na příděl v 2. světové válce? (Podotýkám, že nikotin u dýmky a doutníky bafajících generálů podezírám z účinku opačného.)

Jak už jsem řekl, vědecké reference na tyto informace, které si necucám z palce, se mi kvůli mé nepořádnosti "ztratily", ale zkusím je znovu dohledat.